Podstata směnečného eskontního úvěru spočívá v tom, že banka odkupuje směnku od jejího majitele před lhůtou splatnosti. Při odkupu – eskontu směnky banka vychází z nominální hodnoty směnky, odpočítává diskont, což je úrok za čas zbývající do splatnosti směnky. Banka nakupuje směnku od původního majitele, případně od majitele, ke kterému se prostřednictvím rubopisu dostala, a to na základě tzv. kupní dohody. Po odkupu směnky se jejím majitelem stává banka, která v termínu splatnosti předkládá směnku směnečnému dlužníkovi na proplacení. V případě odmítnutí zaplacení nebo neschopnosti platit banka žádá proplacení směnky od posledního majitele směnky.
Banka při nákupu směnky poskytuje přímý peněžní úvěr majiteli směnky, avšak nepřímo úvěruje hlavního dlužníka, kterému předkládá směnku ve lhůtě splatnosti k proplacení. Při nákupu směnek si banky uplatňují různé podmínky, některé eskontu pouze ty, jejichž vystavovatel i majitel jsou klienty, často upřednostňují obchodní směnky před finančními atd. Je třeba si uvědomit, že na odkoupení směnky není právní nárok. Eskont směnky znamená poskytnutí krátkodobého úvěru – banka ji odkoupí pouze tehdy, pokud se jí zdá být málo riziková a pokud má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů. Eskontní úvěr může mít dvě formy:
- jednorázový eskontní úvěr,
- směnečné obligo
